 Autor: pakon +++++Datum: 05. 03. 2026 17:38:40 Vypadá to jako drobné skuliny – rozsvícená světla nebo zbytečně spuštěná klimatizace. Ve výsledku tak ale firmám může utíkat dost peněz. Flowbox je hledá a radí, na čem dalším můžou ušetřit. Energetický ekosystém velkých budov či průmyslových objektů představuje divokou džungli, v níž se často ztrácí zbytečně moc elektřiny, tepla či vody. Přitom stačí poměrně málo, aby víc než třetinu energií ušetřily. Pomáhá k tomu český start‑up Flowbox, který se zaměřuje na monitoring energií a jejich inteligentní řízení. Pro svou invenčnost a efektivitu se v říjnu stal evropským start‑upem roku. „Naše originalita tkví v šíři použití systému, který nabízíme. Všechny technologie, které energii spotřebovávají i které ji vyrábějí, integrujeme do jednoho prostředí, které spolu komunikuje,“ vysvětluje Tomáš Rendla, výkonný ředitel Flowboxu a také jeho hlavní investor. Firma jede na vlně drahých energií a zvyšujících se legislativních nároků na hospodárnost budov i průmyslu. Flowbox společnostem a majitelům domů poskytuje přesně to, co nyní potřebují. Řada z nich často vůbec netuší o množství nejrůznějších skulin, kterými jim peníze zbytečně utíkají. Dochází k situacím, kdy zároveň hřeje topení i chladí klimatizace, svítí se tam, kde nikdo není, nebo vzduchotechnika v místnostech běží na vyšší výkon, než je potřeba. Flowbox to umí vyřešit – propojí všechny spotřebiče dohromady a umožní řídit jejich spotřebu z počítače či mobilu prostřednictvím webové aplikace. „Dokážeme do systému zapojit světla, vzduchotechniku, ale i výrobní roboty, CNC stroje, svařovací roboty, bateriová úložiště,“ vyjmenovává Pavel Jiránek, provozní ředitel start‑upu. Systém Flowboxu může být i zcela autonomní a vše řídit sám tak, aby to bylo co nejefektivnější. Software zvládá k propojení využít komunikační protokoly novějších přístrojů, starší zařízení pak lze vybavit senzory, které umožní měřit jejich spotřebu. Jenom sběrem dat a od nich odvozenými úpravami provozu mohou zákazníci ušetřit 10 až 15 procent energií, což u velkých fabrik může představovat milionové úspory. Dalším krokem je automatizace, kdy systém největší žrouty energie (topení, klimatizace, světlo, ventilace) naučí spolupracovat a data z jednoho začne používat k řízení druhého. „Například výkon vzduchotechniky řídíme podle přítomnosti osob v místnostech. Tu odhalíme z jakýchkoliv čidel, která tam jsou, třeba ze snímačů pohybu, které zapínají světla,“ vysvětluje Rendla. Automatizace ale vedle shromážděných dat o spotřebě dokáže pracovat i s externími daty, jako je aktuální cena energií nebo předpověď počasí. „Když systém ví, že lidé přijdou v devět ráno, ale do místnosti svítí slunce a ještě dvě hodiny bude, tak nechá topení vypnuté, protože ví, že se místnost vyhřeje sama,“ dává příklad Rendla. Díky těmto úpravám dokáže Flowbox v důsledku snížit spotřebu o víc než třetinu. Flowbox v současnosti používá zhruba stovka zákazníků z řad provozovatelů velkých komerčních budov, obchodních center, kancelářských prostor, ale i továren a dalších průmyslových podniků. Někteří zákazníci si ho pořídili i do svých rodinných domů, na ty ale firma primárně necílí. Cena softwaru začíná na 300 tisících, podle rozsahu instalace ale může vyjít až na jednotky milionů korun. „Dosud nejdražší projekt jsme měli zhruba za devět milionů,“ říká Rendla. Jako výkonný ředitel i investor je s vývojem firmy nadmíru spokojený. Loni měla obrat zhruba 34 milionů korun a zisk, o kterém Rendla říká, že nebyl malý, konkretizovat jej ale nechce. Ani v minulosti podle něj nebyla firma příliš ztrátová. „V posledních letech jsme se pohybovali kolem kladné nuly. Většinu vydělaných peněz samozřejmě investujeme zpátky do vývoje produktu nebo do rozšíření týmu.“ Flowbox vznikl před deseti lety a jeho počátky připomínají klasický startupový model. Figuruje v něm software vyvinutý doma v garáži a technologický nadšenec, který za ním stojí. Tím je v tomto případě Petr Vaněk, který strávil několik let řízením výzkumu a vývoje v T‑Mobilu a k programování softwaru pro ovládání vlastní domácnosti si odskočil odpočinout. Šlo tak v podstatě o koníček, s nímž Vaněk neměl žádné velké komerční plány. Jeho známý, průmyslník ze společnosti Baumruk & Baumruk z Chrástu u Plzně ho ale přesvědčoval, aby software nabídl dál. Uspěl, a stal se tak prvním zákazníkem Flowboxu. „V počátcích šlo primárně o digitalizaci, ne o energie. Ještě před dvěma roky energie nikdo moc neřešil. Zajímaly jen pár osvícených zákazníků, ale většině to bylo jedno, protože jim dělaly jednotky procent nákladů,“ připomíná Jiránek. Firma tak podle něj dlouhé roky zůstávala relativně malá, negenerovala výrazné tržby, ale pečlivě pilovala technologii, za kterou jí nyní sklárny či hutě pomalu trhají ruce. „Flowbox v podstatě předběhl trh. Ceny energií dnes představují palčivý problém a my už řadu let vyvíjíme technologii, která ho pomáhá řešit.“ V této chvíli má firma s třiceti zaměstnanci na 300 projektů. Převážně z Česka a Slovenska, snaží se ale expandovat i dál do zahraničí. „Už teď tam máme přibližně 10 procent zakázek a může se stát, že během krátké doby to bude hlavní zdroj našich příjmů,“ říká Rendla. Pro zahraniční rozvoj by rádi sehnali strategického partnera. Na letošní rok firma plánuje třiapůlnásobný meziroční růst tržeb a tým chce rozšířit na 50 až 100 pracovníků. Velký zájem Flowbox v poslední době sleduje zejména ze strany energeticky nejnáročnějších podniků. „Děláme pro keramické závody, jako je Lasselsberger, sklárny nebo hutě, našimi zákazníky jsou ale i výrobci čokolády, srdečních katetrů nebo firmy z automotive,“ přibližuje Rendla. Nedávno například firma uzavřela velkou smlouvu se švédskou skupinou Assa Abloy, která vyrábí automatické dveřní systémy a patří jí například rychnovský FAB. „Budeme jim software dodávat do všech výrobních závodů v Evropě, v Africe a na Blízkém východě.“ Při současných cenách energií se investice do Flowboxu firmám v průmyslu podle Rendla vrací zhruba za 12 až 18 měsíců a v sektoru budov odhadem za 24 až 36 měsíců. |